Ideální soused. Existuje?

Sousedy vnímám, jako sebe samou, protože nikdy nevím, jak oni vidí a hlavně vnímají mne. Jeden jsme takový, druhý makový, s rozdílnými zálibami a tak nejlepší je hledět si svého. Ale na druhou stranu být lhostejným? Nevím. Pamatuji, když jsme chodili do práce a na celý den opouštěli dům, tak jsme byli rádi za souseda důchodce a další sousedku důchodkyni, neboť oba věděli, co se kde šustlo. Z vlastních zkušeností vím, jaká jsem já, takové mám sousedy.

Naše paní sousedka, když není za záclonou, tak je mezi dveřmi. Vždy ví, kdo jde z domu. Už jednou jí bylo řečeno, že prudí. Vraha jsem také v domě zažila.

O našich sousedech vlastně ani nevím. Docela pohodový stav.

V našem pětipatrovém dvojdomě (dům přední a přes dvůr zadní) z počátku minulého století bydlím 58 let. Zatímco si pamatuji sousedy, kteří v domě bydleli, když jsem byla malá, ty dnešní téměř neznám. Kromě několika zbylých starousedlíků. Když se sejdeme jednou za rok na schůzi bytového družstva, nestačím se divit, kdo u nás v domě bydlí. Chybí mi to dřívější: potkat se, pozdravit, prohodit pár slov. Noví obyvatelé téměř nezdraví, a abych zdravila já první, na to už jsem stará.

Sousedy máme nyní mladé a jsou bez problémů. Jen mě obtěžuje jejich kočka , ale to se nedá nic dělat , vždyť je to zvíře a nemohu jí zazlívat , že se jí u nás na zahrádce líbí. Občas škodí ,ale je to její přirozenost. Sousedi jsou jinak fajn. Dříve , než se nastěhovali, tak jsme měli problémového souseda a to byl mazec . Neradno vzpomínat.

O sousedech jsme se zde nedávno bavili, asi to bylo na chatu. Panelák svádí k anonymitě, ale není nutná. Jsem ráda, že mám sousedy, s nimiž se k sobě chováme slušně a srdečně. Ale zažila jsem samozřejmě i horší prostředí, aniž bych k tomu přispívala. Ale byt pode mnou někdo stále pronajímal a osazenstvo to bylo všelijaké. My máme výborné ženské předsednictvo společenství vlastníků, a na tom hodně záleží. Lidé se k sobě opravdu chovají dobře.

Zatím jsem za svůj celý život nezažila nějaké sousedské problémy. Dobrý soused je jako člen rodiny a já jsem moc ráda, že máme všude na svých domečcích i chatě či bytě báječné sousedy, kteří rádi pomohou a my zase jim.

Panelák je sám o sobě velmi specifická sociální záležitost. Já to zažil s cikánskou rodinou - bylo jich v bytě 2+1 snad 12 a ten noční kravál jsme i přes zeď slyšeli velmi často. Navrhuji, aby si kuřáci hledali byty s balkony :-)