Dnes mám náladu pod psa. Venku počasí, že by psa nevyhnal. Cestou do práce se třesu zimou jak ratlík a hlad mám jak bernardýn. Do práce jsem jak chrt, ale šéf je na mě pes. Štěká na mě a pohodí mi spisy jak psovi kost. Odcházím jak spráskaný pes. Pes by si ode mě kůrku nevzal. Přítel říká: Co pořád kňučíš? Nedělej psí kusy. Vždyť ti to dnes sluší jak psovi uši. Ale jsi jak puštěná ze řetězu. Ovíjím se kolem něj jak psí víno. On je ale jak psí čumák. Nesnáší mé psí oči. V tom je zakopaný pes. Proto pořád žijeme jen na psí knížku.
Mám já to psí život. Do psí boudy! Dala jsem se do psaní a jde mi to jak psu pastva. Inu, starého psa novým kouskům nenaučíš!