Vylíčila jsi to poeticky, stejně jako v básních. To byl asi opravdu Štědrý večer, štědrý ve všem.

Mate pravdu, kdyz uz musim byt v cizine, jsem vdecna aspon za spojeni s rodinou po internetu.

Oblaka bílá,tomu já říkám letní obloha,trochu mi lezeš Zuzko do zelí,ale jedeš ve svém stylu,moc pěkné,a ta představa léta.Díky.

Tak jsme se konečně dočkali Nino,jsem moc ráda a docela se ve mě,po přečtení vaší básničky,rozcinkaly pověstné zvonky vánoční...

Příběh mě pobavil stalo se mi jednou něco podobného sklidila jsem špenát ze zahrádky povařila a nalila do mixeru ,zapla a ten moment byla celá linka zelená a to jsem ten poklop na mixer měla položený vedle něho .No ale špenát nejsou tvarůžky to musel být aromaúklid ..

Co čtu, jsou písně nezpívané co čtu, jsou verše láskou psané co čtu, se smutkem rázně zatočí, můžu ti to říct do očí?

Moc hezke povidani,ale situaci nezavidim.Znala jsem pana,ktery tak skoncil s dirkou v krku na dychani a po nekolika letech se udusil rybi kosti.

Myslím,že takový rozchod ani moc nebolí.Hezké.

Ale to byl Pepíček vlastně hodný,že daroval sourozencům klidné nadělování.

Dobrý nápad,v zoo na Štědrý den jsem ještě nebyla.Dík.

Jíťo, já už vždycky sázím na to, že Tě z názvu a ukázky poznám, a mám radost, že se nespletu. Moc hezké, když jsem si to přečetla ještě teď na noc.

Ty jsi báječná vypravěčka, Věrko, moc se mi to líbí.

Kouzlo vánoc, dojemný příběh. Moc hezké.

To je humorné. Ale škak by mne trefil, stát se mi to také.

Hanko,dobře si pamatuji,jak jsem dělávala na Štědrý den večeři podle služby mého muže,buď brzy zvečera,nebo se čekalo na poslední večerní vlak vlak,jestli přece jenom nepřijede,jako strojvedoucí nikdy nevěděl,kdy mu služba skončí a na Štědrý večer bývají některé vlaky odřeknuté. Já jsem sice byla taky u železnice,ale naštěstí jsem nemívala noční,tak jsem to snadněji zvládala,ale cizí dítě jsem u stolu nikdy neměla,hlavně,že nakonec vše dobře dopadlo.

Pěkné vyprávění...na taková se nezapomíná. Knížku Říkali mi Leni nosím též ve svém srdíčku z dětství. Potom Malého Bobše a krásnou obrázkovou knížku od Ljubov Voronkovové Slunečný den o dvou malých holčičkách. Tu jsem moc milovala a nesčetněkrát četla.

To je hodne smutne,snad ted bude o to lip !!

To je hezké vyprávění, sice jsem nepochopila, jestli se kamarád s Vámi zase natrvalo vrátil, ale to nevadí. V Austrálii jsem byla taky, a to v roce 1992, takže Vaše pocity z individuálního cestování včetně příprav plně sdílím. A ještě si Vás pamatuji z fotky kocoura, který Vám vyrostl z vyhozeného koťátka!

Krátce a hezky vyjádřeno vše. A podaná ruka znamená hodně.

Věro,jste úžasná babka,závidím a obdivuju.Dík O.